Několik měsíců po absolvovaní 3.LF UK jsem se v roce 2001 odstěhoval do Spojených Států. Důvodů jsem měl několik. Byla to především situace v českém zdravotnictví (zdaleka ne jen finanční, ale hlavně organizační, etická i morální); zkrátka jsem neměl zájem jako mladý nezkušený lékař v takovém prostředí začínat a nechat se jím profesně ovlivňovat. Nemalou roli samozřejmě sehrála i prostá zvědavost a touha po dobývání neznámých světů.
Mé rozhodnutí odejít do Spojených Států nebylo náhlé. Začal jsem o tom vážně uvažovat již ve druhém ročníku lékařské fakulty. Během studií na fakultě jsem proto absolvoval stáže v Kanadě, v USA a ve Francii a strávil (během přerušení studia) půl roku v Austrálii. O tom, kam se po promoci vydám, jsem se tedy rozhodoval na základě vlastních zkušeností. Dospěl jsem k závěru, že to, jak se stát dobrým lékařem, se chci učit od Američanů.
Na zkoušky USMLE jsem se začal připravovat ve 4. ročníku. Neměl jsem v té době žádné dobré učebnice ani jsem neměl tušení o jejich existenci a informace, které jsou shrnuty na této webovské stránce jsem sbíral léta. Do promoce jsem si tedy nestihl dodělat poslední zkoušku USMLE (Step 2 CS). V USA jsem se proto nejprve nechal zaměstnat ve výzkumu na University of Washington v Seattlu. To mi umožnilo se zorientovat v prostředí, získat kontakty, publikovat vědecké články a dodělat si Step 2 CS. Toto všechno mi pak pomohlo se dostat na stejné univerzitě do residenčního programu ve vnitřním lékařství. Po absolvování residentury a následných zasloužených deseti měsících odpočinku, kdy jsem převážně cestoval po světě, jsem začal pracovat v nové nemocnici na okraji Portlandu, OR, kde jsem působil tři a půl roku. Residentura i následná práce mi byly tak obrovskou odměnou za vynaložené úsilí se zkouškami USMLE a dalšími nesnázemi, že už jsem nikdy nezapochyboval o správnosti svého rozhodnutí se po promoci do Spojených Států vydat. Postgraduálnímu vzdělávání a práci lékaře v USA nemohu opravdu nic zásadního vytknout.
Postupem času se ale člověku mění hodnoty a stávají se pro něj důležitějšími osobní život, rodina, domov. Kdybych si mohl nemocnici z Portlandu přinést z USA do rodné Prahy, byl by to opravdový ráj na zemi.
V létě 2011 jsem se tedy rozhodl vydat zpět do Čech. Začal jsem českou atestací, na kterou jsem si musel dodělat 3 měsíce stáží v ČR. Během těchto stáží ve dvou pražských nemocnicích jsem usoudil, že lékaře v českém zdravotnictví opravdu dělat nemohu. Mám tedy dvě možnosti, buď žít v České Republice a svého povolání, které mám opravdu velmi rád a kterého si ohromně vážím, zanechat, nebo se pokusit žít v nějaké jiné zemi co nejblíže k domovu (kulturně i geograficky) a dopřávat si práce lékaře v důstojném prostředí. Zatím si ovšem nedovedu svůj život bez lékařského povolání představit a proto jsem se naučil francouzsky a vybavil si lékařské licence ve Francii. Mezitím se mi ale naskytla příležitost v Ženevě ve Švýcarsku, kde jsem začal pracovat na konci ledna 2013.
Můj návrat do Evropy v žádném případě není projevem toho, že bych svého rozhodnutí odejít do USA litoval nebo na Ameriku zanevřel. Dosáhnul jsem tam, čeho jsem chtěl; hlavně dostal výborné vzdělání a získal nezaplatitelné dobré návyky lékaře. Jezdím alespoň dvakrát do roka do Spojených Států na kvalitní konference a pokud bych se rozhodl si dodělat další specializaci (fellowship), určitě bych jí chtěl absolvovat právě ve Spojených Státech.
Kdybych byl dnes studentem lékařské fakulty v České Republice a rozhodoval se, co dál, odešel bych bez váhání hned po promoci do USA stejně jako jsem to udělal v roce 2001.
Jak uvádím v Úvodu, tuto internetovou stránku jsem se rozhodl vytvořit proto, abych ulehčil ostatním lékařům, kteří chtějí vyletět do světa, se lépe orientovat ve spleti administrativních a jiných požadavků ostatních zemí světa.
Tak hodně štěstí!
Michal Křemen